Jeníkova cesta do školy (Husinec)

Jeníkova cesta do školy

BYLA TO JANOVA MATKA, KTERÁ OD ÚTLÉHO VĚKU VŠTĚPOVALA SVÉMU SYNKOVI LÁSKU K BOHU. „MATKA MÁ MĚ UČILA ŘIEKATI: AMEN, TAK BÓH DAJ.“ OD 80. LET 14. STOLETÍ VODILA PAK SVÉHO SYNKA DO ŠKOLY V PRACHATICÍCH. CESTOU VŽDY NĚKOLIKRÁTE POKLEKLA A MODLILA SE ZA NĚHO K BOHU.

Husova skála

Hned za posledními husineckými staveními, jdouc při toku Blanice, míjely skalku, kde mladý Jeník často odpočíval. Podle jedné z pověstí vznikl častým opíráním obličeje do skalky jeho otisk. Podle další pověsti udeřil blesk do skály a zapálil na ní rostoucí jalovec.

Zamyšlený mladík odpovídá k matce: „Vidíš, tak jak tento keř, tak já ohněm z tohoto světa sejdu.“
Dnešní turista, jdoucí po žluté turistické značce, zahlédne při správném úhlu natočení, profil Husova obličeje.

Husův dům

Školu malý Jeník navštěvoval v blízkých Prachaticích. V průběhu studií bydlel, dle tradice, v dnešním Husově domě čp. 71. Tento původně jednopatrový gotický domek byl renesančně přestavěn v druhé polovině 16. století. Dodnes nás zaujme lombardskými volutovými štíty a bohatou výzdobou fasády tzv. psaníčkovým sgrafitem. Jeník zpíval nejspíše i v chlapeckém sboru v místním kostele: „Když jsem byl žákem a zpieval sem s jinými vigilie, tak jsme zpievali jedné abychme odbyli.“

V Prachaticích se seznámil také s mistrem Křišťanem z Prachatic. Tento budoucí rektor pražské univerzity vzal nejspíše okolo roku 1385 sebou mladého Jeníka na studie do Prahy.

Další tipy na trase

Husova skála
Husův dům
Hrádek u Husince
Téměř naproti Husově skále nalezneme terénní pozůstatky husinecké tvrze. Když tudy mladý Jeník chodíval do školy, mohl se potkat s jejím majitelem Pavlem z Vimperka. Nejspíše po husitských válkách tvrz zanikla. V nedalekých Dvorech je do vchodu statku čp. 11 zazděno gotickéostění nejspíše právě z tohoto hrádku.
Žižkova skalka
Kolem vypreparovaného křemenného valu nad Prachaticemi scházel Jeník s maminkou do města. Název Žižkova dostala skalka na památku slavného vojevůdce, který odtud velel dobývání města, až po roce 1918. Do kamene vytesaný nápis Schiller Felsen nám dodnes připomíná původní název. Ze skalky se nabízí krásný výhled na městské jádro.
Kostel sv. Jakuba
Pozdně gotický kostel s dnešní podobou z let 1505–1513. Návštěvník je překvapen vysokou hvězdovou klenbou hlavní lodi z přelomu 15. a 16. století. Ještě starší jsou kostelní portály, nejmohutnější je vstupní profilovaný ústupkový portál. Mezi cenné vnitřní vybavení patří pozdně gotické lavice, nástěnné malby nebo kamenný sanktuář z roku 1508. Když kostel navštěvoval mladý Jan, bylo kostelu jen pár desítek let.