Cesta bolestných kamenů Písek
"Křížová cesta moderního člověka" zasazená (od roku 2014) v půvabné krajině Píseckých hor. Podobně jako křesťanská křížová cesta mají i bolestné kameny 14 zastavení – kamenů, které symbolizují čtrnáct bolestí. Na každém z nich je kovový kruh s názvem bolesti – Vyloučení, Opuštěnost, Závist, Nemoc, Zrada… Rubínová čočka pak symbolizuje kapku krve.
Završením cesty je však zastavení patnácté, nazvané Naděje, konec se tak stává vlastně začátkem. Pocity poutníka v tomto místě umocní i nádherná vyhlídka (Vyhlídka píseckých lesníků).
Hmatatelným dovršením neobvyklého záměru bylo vybudování tzv.
"Křížová cesta moderního člověka" zasazená (od roku 2014) v půvabné krajině Píseckých hor. Podobně jako křesťanská křížová cesta mají i bolestné kameny 14 zastavení – kamenů, které symbolizují čtrnáct bolestí. Na každém z nich je kovový kruh s názvem bolesti – Vyloučení, Opuštěnost, Závist, Nemoc, Zrada… Rubínová čočka pak symbolizuje kapku krve.
Završením cesty je však zastavení patnácté, nazvané Naděje, konec se tak stává vlastně začátkem. Pocity poutníka v tomto místě umocní i nádherná vyhlídka (Vyhlídka píseckých lesníků).
Hmatatelným dovršením neobvyklého záměru bylo vybudování tzv. křížové cesty moderního člověka, která našla své místo v krajině Píseckých hor. Vychází ze symboliky křesťanské křížové cesty a jejího poselství – čtrnáct bolestí – čtrnáct zastavení směřujících k vrcholu – zastavení Naděje. Zásadním tématem počátečních úvah bylo hledání trasy celé cesty, jejíž konečnou podobu navrhl (písecký rodák) MVDr. Václav Holý. Trasa měří 1,5 km a stoupá z lokality U Vodáka malebným prostorem přírodního parku až k Vyhlídce píseckých lesníků pod vrchem Jarník (609 m.n.m.).
Výtvarným ztvárněním Cesty bolestných kamenů byla pověřena architektka Laura Jablonská – návrh od počátku tematicky pracoval s kamenem jako symbolem břemene a tíhy, stavěl na myšlence pohledově dominantních prvků, lidském měřítku a principu vertikality, která člověka přesahuje. Ve spolupráci se studenty byly v píseckém kamenolomu vybrány tvarově i barevně výjimečné kameny o váze 5–7 t, které byly náročným způsobem svisle kotveny do terénu. Sjednocujícím výtvarným prvkem cesty se stal kruh jako symbol jednoty, absolutna, nekonečnosti a věčnosti. Princip je přítomen v každé z bolestí a vrcholí zastavením naděje. Na každém kameni je připevněna kovová obruč nesoucí název bolesti a čočku rubínového skla, symbolizujícího kapku krve.
Za čtrnáctým zastavením cesta prudce stoupá členitým terénem k vrcholu – Vyhlídce píseckých lesníků. Přeneseně lze i zde hledat souvislost s obtížnou cestou za nadějí, ke které je třeba vyburcovat vůli a zbytky sil. Konec je tak i pomyslným začátkem. Zastavení Naděje je završením cesty ve faktickém i přeneseném smyslu slova. Svou podobou se z celku vymyká, motivem kruhu celek propojuje. Není již břemenem, je příslibem. Jedná se o kruhovou skulpturu o průměru 2,5 m vytvořenou z masivních kovových plátů uspořádaných ve čtyřech segmentech, jejichž rozhraní vykresluje v ploše motiv kříže. Její střed je prolomen diskem z matného skla, jímž prochází světlo a který tmavou plochu kovu „rozsvěcuje“, jako naděje blízká na dotek. Povrch kovových plátů nese stopy po více než tisíci vystřílených projektilech – symbolicky jsou tak připomenuty jizvy, které po přestálém zápase zůstávají otištěny v paměti. Se zastavením Naděje se na Vyhlídce píseckých lesníků kromě mimořádného výhledu nově nabízí i meditativní prostor pod otevřenou oblohou, který „unese“ prosby i díky každého z návštěvníků.